Výzkum „Bezpečnost jízdy na kole podle typu infrastruktury“ shrnul data za období 9 let na 197 kilometrech úseků, na kterých obyvatelé Prahy ujeli více než 34 milionů kilometrů na kole. Studie za zaměřila na celý Karlín a Holešovice, kde je relativně rozvinutá cyklistická infrastruktura. Dále na páteřní komunikaci v Podolí, kde v souběhu se silnicí 1. třídy vede nejfrekventovanější pražská cyklotrasa A2, a na většinu komunikací, kde je v Praze zřízen piktokoridor a ochranný cyklopruh.
Výsledek je jednoznačný: přítomnost cyklistické infrastruktury zvyšuje bezpečnost, a to nejen cyklistů. Na podkladě reálných dat tak vyvrací názory některých odpůrců, kteří tvrdili, že zřizování cyklopruhů či piktokoridorů zvýší v těchto úsecích nehodovost. Výzkum rovněž ukázal, že se počet dopravních nehod na jednotlivých úsecích, které dlouhodobě sledoval, výrazně liší podle typu dopravního řešení. Cyklostezky jsou 8 až 12krát bezpečnější než uliční úseky zcela bez cykloopatření. Vyhrazené cyklopruhy zvyšují bezpečnost dvojnásobně, ochranné cyklopruhy 1,8x a piktokoridory 1,3x.
Hypotetický cyklista, který by po Praze jezdil skutečně intenzivně, by při 20 kilometrech denně a 300 dnech jízdy v roce, ročně absolvoval 6 tisíc kilometrů. Takový cyklista by na nehodu na cyklostezce mohl čekat až 40 let, v ulicích bez cykloopatření by se jej ale potkala už 5 let každodenní jízdy na kole, v ulicích s cyklopruhem nebo v cykloobousměrkách za 10 let.
Výzkum také jednoznačně potvrdil, že komplexně pojatá úprava dopravního značení, včetně cyklointegrace, zvyšuje bezpečnost a poukázal na řešení, která bezpečnosti příliš neprospěla. Jsou to především aplikace dopravního značení, které se objevují zpravidla před rokem 2016. Nové aplikace, dle výsledků, vedly k prokazatelnému snížení celkové nehodovosti. Starší opatření jsou tedy adeptem na revizi a další úpravu. Velkou pozornost si zaslouží i řešení, kde jsou vynechána opatření v křižovatkách.
Další realizovaný výzkum s názvem „Cyklopruhy a celková nehodovost před a po jejich zřízení“ se soustředil na sledování cyklopruhů, které jsou nejčastějším předmětem diskuzí. Studie přitom potvrdila, že tato opatření nemají vliv na celkovou nehodovost. V Praze bylo do května 2022 vyznačeno 69 km vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty. Data, potřebná pro ověření jejich vlivu na celkovou nehodovost, byla k dispozici pro 17 km z nich. Z podrobnější analýzy jednotlivých úseků pak vyplynulo, že mnohem významnější vliv na nehodovost, než samotné doplnění cyklopruhu měla změna dopravního značení jako jeden celek. Tedy zda došlo například ke snížení počtu jízdních pruhů, zavedení parkování, zlepšení rozhledových poměrů v křižovatkách atd.
Podíl „cyklosrážek“ na nehodovosti v hlavním městě je dlouhodobě velmi nízký. Například v roce 2021 bylo v Praze evidováno celkem 17 492 nehod, z toho bylo s účastí jízdního kola zaznamenáno 287 nehod (1,64 %). 98,3 % dopravních nehod se tedy odehraje bez přítomnosti cyklisty.
